Jan na tom jsem

4. červenec 2013 | 16.51 | rubrika: Moje výsledky

 Tak si tak koukám, že jsem tu už několik týdnů nebyla a jak tak na sebe koukám, tak není absolutně čím se chlubit.

Nezhubla jsem ani deko, ba naopak si myslím, že jsem ještě přibrala, za chvíli se nevejdu do svých největších kalhot velikosti 48, nebo se mi spíš rozpadnou tím, jak je pořád nosím, asi začnu nosit sukně a šaty. No ale to mi taky nepomůže, sice budu oblíkat něco jinýho,

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 50x

Čarodějnice

30. duben 2013 | 12.21 | rubrika: O mně

 Ahoj, tak jsem zpátky.

Dnes slavíme krásný svátek, koště už mám týden nachystané a zaparkované na tom správném místě a doufám, že večerní slet se podaří podle mých představ.

Tyhle svátky jsou ideální pro to, aby člověk zjistil zda jeho sen či předsevzetí dojde nějaké újmě nebo ne. Nejsem na tom nějak moc dobře a tak si myslím, že zhřeším, ale jak už jsem tu myslím někde psala, tak všechno naše počínání je v hlavě a já tam mám několik měsíců pěkný zmatek, ať se jedná o jídlo či vztahy.

Takže dnešek bude zřejmě takovým průlomem ve všech mých snech a přáních.

Navíc zítra máme další z nejkrásnějších dnů v roce, první máj.

Že by už konečně nastala nějaká změna v počasí a v chování nás lidiček? Doufám, že ano, je to po té zimě docela potřeba. Hlavně aby byl ten máj takový jak ho znám. Trochu deštíku, trochu slunce, ale spousta dobré nálady kolem. :-)

žádné komentáře | přidat komentář

Předsevzetí

29. leden 2013 | 17.45 | rubrika: Moje hubnutí

 Tak mi to nějak nejde, nebo nechci?

Od začátku ledna jsem zdravé stravy moc neměla. Hned mám po všem hlad. Možná to bude tím, že nejsem úplně v pohodě, tak jak bych chtěla být. Ale na to bych se asi neměla vymlouvat. Když to nejde hned, tak to prostě naplánuju a začnu od února, i když mnoho předsevzetí ztroskotá právě na tom plánování. Jak u koho. Třeba já jsem si na Silvestra 2011 řekla, že přestanu kouřit a od prvního ledna 2012 jsem nevzala cigaretu do pusy. Funguje mi to, takže začínám v únoru a chci do konce června zhubnout 16Kg. Mám na to pět měsíců, což je 3,2kg za měsíc. Nic nemožného, což vám potvrdí každý výživový poradce. 

No, zhubnout asi těžké nebude, horší bude si získanou váhu udržet. Jíst pět měsíců zdravě pro mě nebude vůbec těžké, ale jíst tak pořád? Člověk se naučil jíst spoustu jídel, která jsou chutná, ale tělu nic nedávají, jako jsou třeba brambůrky, uzené maso a další podobné potraviny. Takže co s tím? Jak se zbavit těchto potravin nebo pochutin? Asi by to chtělo, trochu se zamyslet nad tím, co je pro tělo důležité a co je jen pro chuťové buňky.

Prostě se budu muset reálně rozhodnout, zda udělám pro svoje tělo maximum, nebo zda ho budu dál ničit tím jídlem, co jím teď.

Rozhodování asi nebude těžké, ale moje silná vůle není momentálně na takové úrovni, abych toto vše absolvovala a hlavně vydržela.

Ale věřím, že to dokážu, takže od pátku jdu do toho.

Budu si zapisovat i jídelníček, abych věděla, zda nejím hodně nebo zase naopak málo.

Držte mi pěsti, přeji pěkný den...

Jeden den

26. leden 2013 | 11.53 | rubrika: Můj jídelníček

 Ahoj,

dnes vám ukážu co jsem jedla, když jsem zhubla deset kilo a to v oblasti břicha.

Výživoví poradci mě nepochválí, ale mně to fungovalo, i když jsem měla hlad jako vlk, ale bála jsem si cokoli přidat, jen abych zhubla.

Tak tady to je:

snídaně: bílý jogurt a do něj čerstvé ovoce nakrájené na kousky (banán, jablko, kiwi)

                 většinou jsem měla v jogurtu jen jeden druh ovoce, ale někdy i dva, co bylo zrovna doma

svačina: 30%sýr - 5dkg, šunka - 5dkg a mrkev nebo okurek, ředkvičky, kedlub, rajčata - prostě zelenina

                většinou jsem k tomu měla dvě mrkve nebo jeden okurek nebo 250g cherry rajčátek ...ap.

oběd: jakékoliv libové maso (porce cca 150g v syrovém stavu) a k němu zelenina

o. svačina: tvaroh 125g s půlkou okurky nebo jiné obměny

1. večeře: šunka, sýr a zelenina

2. večeře: zelenina

Ze začátku jsem jedla jen syrovou zeleninu. Časem jsem k obědu a 1. večeři měla zeleninu i dušenou. V mém jídelníčku chyběly sacharidy, ale jak bylo zjevné, prostě mi to pomohlo. Jedla jsem jenom kvalitní bílkoviny, takže maso, šunku - ale opravdovou ne tu 50%!, tvaroh, dokonce i vejce vařené natvrdo, nízkotučný tvrdý sýr nebo cottage. Ale jedla jsem všeho málo, takže jsem zhubla fakt rychle. Jen díky tomu, že se můj příjem snížil o polovinu.

Nikdy jsem nejedla mimo vyhrazenou dobu, jedla jsem asi po 2,5 hodinách pravidelně, ať se dělo co se dělo.

Pila jsem jen čistou vodu a kávu s mlékem. Vody jsem vypila kolikrát až 4litry. Kávu s mlékem nesladím dosud.

Já vím, je to masakr a právě proto jsem se pak vrátila do zajetých kolejí, takže jsem hledala něco, co by mi vydrželo napořád.

Mějte hezký den.

žádné komentáře | přidat komentář

Jak to bylo

24. leden 2013 | 13.42 | rubrika: Můj pohyb

 Já a pohyb?

Nikdy! Už ve škole byl tělocvik mojí noční můrou. Nebavilo mě nic z toho co jsme museli dělat. Ale dělala jsem co jsem mohla, takže známka z tělocviku nešla nikdy pod číslo tři, ale pohyb mě prostě nebavil.

Jednou jsem doma cvičila kalanetiku a vydržela jsem to poctivě půl roku, cvičila jsem denně, ale už si nepamatuji, zda jsem dosáhla nějakých výsledků či ne. Ale asi ano, i když jsem cvičila bez dohledu, podle knihy.

Nejlíp na mě působí chůze a je pravda, že chůzí jsem zhubla nejvíc a měla jsem spoustu energie, ale to bylo v době, kdy jsem vodila dcerku do školky, bylo to dva kilometry od domu a chodili jsme tam ráno a odpoledne. To znamená čtyři kilometry ráno a čtyři kilometry odpoledne. V té době jsem si koupila Herbalife a užívala ho jeden měsíc, to mě naprosto nakoplo a během půl roku jsem dokázala zhubnout 18kg, dostala jsem se na váhu 80kg a bylo mi nádherně. Spousta energie, optimismu, prostě mi bylo skvěle.

Pak jsem nastoupila do práce a začala jsem jezdit autem, všude. Zlenivěla jsem. A to se muselo někde odrazit. Ale nakonec jsem ještě zhubla na 78kg. To jsem oblékala velikost 44. Pak už šla kila zase nahoru. Žádný pohyb a nesprávné jídlo, to bylo to co jsem dělala.

Teď jsem ve stádiu, že se opět nijak moc nehýbu. Což chci změnit a určitě to změním i navzdory mojí nové práci. Mám velikost 48, někdy i 50 a vážně se mi to nelíbí.

O mně

23. leden 2013 | 21.09 | rubrika: O mně

 Ahoj, všechny vás zdravím.

Letos mi bude devětatřicet let a jsem stále obézní. Teda podle lékařů. Ano, nejsem štíhlá, ale necítím se obézně, jsem žena s nadváhou. Já jsem nebyla štíhlá nikdy. Už od malička jsem byla kus ženské a nikdy jsem svou váhu neřešila, ani na základní škole, ani na střední, byla jsem spokojená tak, jak jsem vypadala. Trošku mě mrzelo, že si mě nevšímají kluci, ale nepřikládala jsem tomu žádný velký význam. 

Můj první trošku opravdový vztah nastal až když jsem chodila do práce, ale to sem nepatří.

Jsem matka dvou dětí. A když jsem se poznala se svým mužem, vážila jsem dobrých 95kg na 165cm výšky. Tedy žádný drobek, ale ani tehdy jsem svou váhu neřešila. V těhotenství jsem samozřejmě přibrala, asi dvacet kilo, které jsem po porodu lehce dala dolů a po dalších necelých dvou letech jsem otěhotněla znovu. Myslím, že jsem vážila dokonce víc než na začátku prvního těhotenství. Po porodu jsem opět dala nabraná kila dolů, ale pak jsem je zase nabrala. Moje hraniční váha byla 112kg. To bylo maximum co jsem kdy měla.

Vyzkoušela jsem nesčetně diet, které mi vždy pomohly, ale poté jsem znovu přibrala, sice pomalu, ale váha šla prostě nahoru. Mojí poslední výtečnou dietou bylo jíst ovoce a zeleninu a bílkoviny. Zhubla jsem během čtrnácti dnů pět kilo a ještě k tomu na břiše. Pas se mi tedy zmenšil o pět centimetrů, což bylo úžasné a v hubnutí jsem pokračovala, hubla jsem celkem tři měsíce a za tu dobu bylo pryč deset kilo. Musím ale říct, že než jsem si zvykla, tak jsem fakt měla hlad a to jsem jedla 6x denně. Taky jsem v té době kouřila krabičku cigaret denně.

Nyní mám 92kg a chci už definitivně se sebou něco udělat. Vím jak na to, chci to a jdu do toho, udělám něco skvělého pro svoje tělo a to je to, že ho zbavím zbytečné zátěže a věřím, že i omládnu. Už rok nekouřím.

Mým dosavadním (ne)úspěchům vděčím své lenosti a lehkovážnosti.

Naše tělo je to jediné čemu bychom se měli věnovat pokud tu chceme být co nejdéle.